Koberce těží z mnoha výhod, a proto jsou také stále velmi oblíbenou podlahovou krytinou. Především, pokud si dáte záležet, a pokládku provede skutečný profesionál, anebo to zvládnete sami „profesionálním způsobem“. Profesionální znamená např. to, že jej zakoupíte s mírným přesahem, co se týče velikosti, a budete jej klást na podlahu tak, že jej přitlačíte do každého záhybu, do každého koutu, a tam jej teprve odříznete technickým nožem přesně podle tvaru hrany mezi podlahou a zdí.
Na závěr si odříznete z koberce cca 6 cm široký sokl a tím oblepíte obvod místnosti, čímž se podlahová krytina uzavře a stane se celistvou. Takto položený koberec nemá nikde žádné nerovnosti, žádné spoje a žádná místa, která by hyzdila jeho vzhled. Je to tak dokonalý povrch, že se s jeho estetickou hodnotou stěží může srovnávat jiná krytina. Na dlaždicích jsou vidět spáry, na plovoucí podlaze rovněž, na palubkách rovněž, na parketách rovněž, na vinylu rovněž, zkrátka koberec je jediné médium, které působí přirozeně jako jeden jednolitý povrch.
Když začne koberec „zavánět“
Kromě estetického dojmu nám koberce přináší i příjemný zážitek při chůzi. Občas se také na ně s radostí posadíme, anebo na zem ulehneme, rozložíme si tu papírovou mapu, různé dokumenty, můžeme tu hrát karty a skládat puzzle. Jednoho krásného dnes se však můžeme přistihnout, že nám koberec nevoní. Nakloníme-li se blíž k jeho povrchu, může připomínat propocená bosá chodidla.
Tato podobnost není náhodná, protože pokud po koberci chodíme často naboso, a pouze jej vysáváme sáčkovým vysavačem, mezi vlákny zůstává zachycen náš pot, který rozkládají některé kmeny bakterií. Jediným řešením, jak „chodidlový odér“ z koberce odstranit, je hloubkové strojní čištění koberců v Praze 6 například systémem Rotovac, který se těší příznivým recenzím na některých zdrojích na Internetu.
