Stačí se třeba i jenom trochu rozhlédnout kolem sebe a snadno zjistíme, jak důležitou roli sehrávají v našem životě finance. Ať už jsme kdykoliv kdekoliv, najdeme tu někoho, kdo tu někomu za něco platí nebo naopak od někoho finanční prostředky přijímá, co chvíli někde narazíme na nějakou banku nebo aspoň na bankovní, spořitelní a podobné nabídky vkladů, účtů, investic či naopak půjček. Porůznu se u nás dají objevit i směnárny, i finanční poradci, i účetní, obchody jsou tu, kam jenom oko dohlédne…
Prostě se všude kolem nás točí peníze. A chceme-li v tomto světě obstát, musíme se na tom podílet i my. Kdokoliv by finance ignoroval, ocitne se rázem v situaci, již mu nebude možné ani trochu závidět. Protože vám určitě nemusím sáhodlouze popisovat, jak se žije někomu, kdo nemá peníze.
Finanční prostředky prostě stůj co stůj sháníme, abychom jimi mohli platit. Chceme mít peníze, a chceme jich mít co nejvíc. Protože jde o…
O co vlastně u takových peněz jde? Když se nad tím zamyslíme, můžeme dospět k tomu, že se vlastně ženeme za něčím, za čím se snad ani moc hnát nevyplácí. Peníze jako takové totiž vlastně nejsou ve své podstatě vůbec nic. Nebyly by nám k ničemu, kdyby kdesi kdosi nerozhodl, že se jimi bude poměřovat naše jmění a že budou symboly určité hodnoty, kterou lze vyměnit za něco, co je nám potřebné nebo aspoň prospěšné.
Takže jsou finance jen natolik dobré, nakolik nás o tom bankéři dokážou přesvědčit, jejich smysl pro kohokoliv závisí jenom na tom, co se mu za ně nabízí. A čím více jsou tyto poškozovány devalvací, inflací nebo dalšími nepříjemnostmi, tím méně se na ně dá vsadit.
A proč se tedy ženeme i dnes za měnou, za niž si toho lze nakoupit pořád míň a míň? Vlastně jenom proto, že není vyhnutí. Protože lidstvo nemá k financím žádnou adekvátní alternativu. Ničím jiným u nás nezaplatíme. A tak bereme rádi to, co je vlastně jenom kousky kovu či papíru. A co může někomu nakonec zůstat v rukou jako černý Petr.